To, že nám někdo ukradne auto, je pro většinu řidičů noční můra. Ne každý může parkovat v zabezpečené garáži, a tak potřebujeme svůj vůz ochránit před odcizením i jinými způsoby. Patří mezi ně také imobilizér.
Abychom měli naprostou jistotu, že se našemu autu nic stát nemůže, museli bychom k němu postavit stráž. To většinou nejde a tak se spoléháme na další řešení, která nám pomohou zabezpečit auto před odcizením. V současné době máme tři základní možnosti:
- Alarm neboli signalizace napadení vozidla. Když se do auta někdo snaží vloupat nebo už se mu to povedlo například rozbitím okénka, autoalarm se spustí a začne vydávat velmi nepříjemný a hlasitý zvuk, který se v pravidelných intervalech opakuje.
- Systém vyhledávání, pokud už ke krádeži dojde. Na základě dat vysílaných přímo z automobilu lze rychle a snadno stanovit, kde se vůz nachází.
- Zablokování startu, což má na starost imobilizér. To je elektronické zařízení, které zabrání nastartování auta bez použití originálního klíče. Imobilizér komunikuje s řídící jednotkou a zároveň s čipem, který vysílá kód. Čip se nejčastěji umisťuje do plastové krytky autoklíče, tedy ho máme stále s sebou. Princip zabezpečení je pak celkem jednoduchý. Pokaždé, když se spustí motor, je vygenerován kód potřebný k nastartování. Pokud je správný, řídící jednotka dostane informace a lze nastartovat a odjet. Pokud ale kód správný není, imobilizér do řídící jednotky nepředá potřebnou informaci a dojde k zablokování palivového systému. Auto tak nemá palivo a bez něj ani nenastartuje, ani nejede.
U starších vozů je kód pevně daný a neměnný, novější typy pak již mají vyšší míru zabezpečení a kód se generuje pokaždé unikátní. I pokud by si někdo okopíroval mechanický klíč, bez čipu a tedy kódu je mu k ničemu. Imobilizér pak mimo jiné zamezí i startu přes kabely, tolik oblíbenému fíglu filmových hvězd.